neděle 30. září 2012

Včera mě chytlo ostružiní za ramena...

.dva světy
 /Ukázku z toho úžasného zrní jsem vám sem nedávala, tak se to pokusím napravit :) Zrní - Skoč/
...včera se touhy z hloubi vyplnily, ale já se bál a otočil se zády
Ve městě u nás jsem navštívila zubaře, pokusila si vše zařídit /jistě že jsem toho spoustu zapomněla/  a odpoledne si sedla s Kepu na horkou čokoládu. Bylo krásně /venku i uvnitř/ a tak jsem se šla ještě naposledy projít podél náhona. Bude mi to chybět, vážně.
Máma dostala na pondělí volno, a tak jsme sehnaly zbytek potřebností a oběhly tím půlku města :)
Věci sbalené do spousty tašek. Skutečně. Oblečení, skripta, konvice, nádobí, sešity, boty... nechápu, jak se moji kolegové můžou stěhovat ze Slovenska.
V úterý ráno si pro mě přijel strejda s tetou, aby mě odvezli na kolej. Cesta byla pohodová, na místo jsme dorazili s předstihem. Dostala jsem klíče a šla obhlédnout situaci /tedy podívat se na Niku a zároveň ji upozornit na svoji přítomnost, aby se nevyděsila, až bych tam vpadla s těmi věcmi/. Z ledničky jsem si udělala noční stolek a odkládací centrum na všechny kabely :)
Pokoj je maličký, má vestavěnou skříň, dva stolky s poličkami a jednu skříňku. A dvě postele samozřejmě. Nicméně po pár dnech jsem si zvykla na ten prostor - na učení to stačí :)
.krok do neznáma... no dejme tomu :)
Na Úvodě nás řádně vyděsili - že prý až třetina studentů opakuje. Na druhou stranu z prezentací spolku a Buddy Systemu vám vyjde, že studentský život je samá party a tak. Co ovšem bylo zřejmé ze všeho, tak to bylo to, že si člověk musí umět naplánovat svůj čas. Asi se vážně konečně vrhnu na time management!
x X x
Dobrá, není v mých silách napsat najednou celý článek. Budu-li tedy psát, bude to v následující době pouze nesourodé blábolení ze školního prostředí. Převážně.
Ve čtvrtek jsem přeplněným busem jela domů - to byla cesta ušitá na mě! Když jsem se rozpomínala, co jsem zapomněla ve svém třetím domově (kolej), tak se mi udělalo až vážně špatně. Ale v Hořicích spousta lidí vystoupila, pak už to šlo.
/Tady je navečer nějaký šrumec na chodbě./
V pátek jsme v Libuni (druhý domov) postavili les, dodělali naší exkluzivní vesničce střechy, připravili si dřevo na topení na sobotu. Padlo několik hlášek :)
"Velký taťka jede!"..."Tak co, děti?"
Večer jsem musela uznat, že Santovi to hrozně sekne, ale co naplat, nu... :)
Sobotní ráno bylo hektické, jistěže jsem spoustu věcí zapomněla, ale maminka mi je dovezla do Libuně, protože nakonec neodolali a přijeli i s dětma :)
. a přece žijí!
Pekly se placky, byla zábava, všechno fajn. Nácvik proběhl tak, že jsme zjistili (5 žen a jeden muž), že po chvíli umřeme a tím naše úloha v bitvě končí :) Tak zhruba se to dohodlo a konec. Čekali jsme na polévku - bramboračku - a nakonec jsme se i dočkali /kdy já přestanu zapomínat ten ešus?/. Byla dobrá, kotlíková bramboračka... co to soli sežralo, těch, kolik?, 20 litrů?
Ode dvou byla bitva, naše rodinka přišla těsně před tím. Hancul mi do ruky vrazila cep a šly jsme. No a o pár okamžiků později jsme poprvé umřely, až se z toho naše Verča prý rozbrečela :) Výstřelů bylo více, než loni, za stodolou to docela šlo poslouchat. A pak děkovačka :)
Zůstala jsem s našima dost dlouho, strejdovi se tam líbilo, pěkně hráli /ty důvody byly vlastně jiné/. Kloboučník si pokecal s naší Verunkou, ostatně já také, ale nic s tyčí se nenaučila. Pak mi odjeli a já se s mamkou za celý víkend viděla asi jen tři hodiny. Pěkné.
Trochu se rozpršelo, ale nebylo to tak zlé. Oheň se rozhořel, čas plynul. Kloboučník utekl /někdy ho hlava prostě nebere, už jsem si zvykla/, ohňovka se stala tréninkem.
Naklopila jsem do sebe tři piva a medovinu od Gazzyho /jelikož jsme šermíři/. Večer a noc byla skvělá. Prostě jsme s Hancul nešláply vedle, když jsme se k nim přidaly. Ani náhodou.
Péťa nás ubytovala u sebe, pěkně jsme se vyspali a ráno jsem trochu pomohli s úklidem.

...nechce je tvořit zpět ze stínů, když už padli...
Příští týden vystoupení na Hrubé Skále, týden na to se Štěpou. Plánů je spousta, snad vyjdou.
.mějte se pěkně, hezky studujte :)
.páá, moji milí



1 komentář:

  1. nevím jestli bych si bydle tna koleji troufla.. každpádně se těším na tvé zápisky :-)
    PS a chutnala ti medovina?

    OdpovědětVymazat